|
|
Smysl života dětí žijících v dětském domově
PETRŮ, Barbora
Práce se zabývá smyslem života dětí žijících v dětských domovech. Teoretická část práce je zaměřena na dětský domov jako instituci a sociální prá- ci v dětském domově. V práci jsou popsány příčiny umístění dětí do ústavní péče a sociálně-právní ochrana dětí. Dále je popsána rodina a s ní spojené poruchy rodičov- ství a rodin. Je zde zmíněn smysl života a otázky po smyslu existence z pohledu Vik- tora E. Frankla. Teoretická část je také zaměřena na charakteristiku pracovníků v přímé péči o klienty a na charakteristiku dětí tří věkových kategorií, a to zejména předškolní věk, školní věk a adolescence. V závěru teoretické části je popsána depri- vace dítěte spojená s umístěním do dětského domova. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum s cílem zmapovat představy dětí o smyslu života z pohledu vychovatelů. Pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami jsou v práci zpracovány rozhovory se čtyřmi aktéry a předsta- vy dětí jsou následně rozděleny do věkových kategorií, kde je čtenáři navíc umožně- no vidět, jak se představy věkem vyvíjejí.
|
|
|
Komparace školní družiny a dětského klubu v Základní škole Dobřany
KLINKOVSKÁ, Gabriela
Práce se zabývá srovnáním školní družiny a dětského klubu v Základní škole Dobřany. V první části je charakterizována školní družina obecně dle legislativy a dostupné literatury a zároveň činnost školní družiny na konkrétní základní škole. Dále jsou popsány cíle, činnosti a personální zajištění školní družiny. V druhé části je charakterizován dětský klub obecně dle dostupných dokumentů a na konkrétním případě jsou popsány podmínky založení a fungování včetně specifik tohoto zařízení. Třetí část práce se zabývá shrnutím činností školní družiny a dětského klubu v Základní škole Dobřany. Ve shrnutí práce dojdeme ke zjištění, že dvě zařízení na jedné škole, které se starají o volný čas dětí po skončení vyučování z 1. - 5. tříd, mohou mít rozdílnou náplň práce, systém přijímaní dětí, provozní dobu i nabídku činností. Z práce také vyplívá potřeba alespoň minimálního pedagogického vzdělání pro lidi, kteří pracují s dětmi, i když to v tomto případě není přímo legislativou vyžadováno.
|
|
| |
|
|
Praktické důsledky omezení svéprávnosti z pohledu veřejných opatrovníků
ANDĚLOVÁ, Miroslava
Diplomová práce nabízí vhled do problematiky veřejného opatrovnictví v České republice z pohledu veřejných opatrovníků, kteří se v praxi musí v souvislosti s novou legislativou potýkat se spoustou problémů. Práce je rozdělena do několika částí. Teoretická část v devíti podkapitolách definuje základní pojmy používané v opatrovnictví, uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, zabývá se základními principy a historií opatrovnictví, vývojem právní úpravy institutu opatrovnictví a je zde popsán i legislativní rámec opatrovnictví. Jsou v ní také zpracovány podrobnější informace o institutu omezení svéprávnosti a opatrovnictví, veřejném opatrovníkovi a poslední podkapitola je zaměřena na výčet duševních poruch, s kterými se může veřejný opatrovník u svých klientů setkat. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat aktivity veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností, dílčími cíli bylo zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti a identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní? Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze? Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo sedm sociálních pracovnic, které pracují na obcích v Jihočeském kraji a vykonávají zde funkci veřejného opatrovníka. Výzkumné šetření poukázalo na náročnost, důležitost a potřebnost práce veřejného opatrovníka a problémy s tím spojené, kdy je shledávána nedostatečná konkrétní právní úprava a podrobnější metodika v této oblasti. Z výzkumu dále vyplynulo, že veřejní opatrovníci nemají s novou legislativou vždy dobré zkušenosti, zvláště chybějící údaj o omezení svéprávnosti v občanském průkaze opatrovance je v praxi problém a ani nový institut podpůrných opatření se příliš nevyužívá. Tato diplomová práce by mohla posloužit jako ucelený informační materiál pro laickou veřejnost i pracovníky, vykonávající funkci veřejného opatrovníka na obcích.
|
|
| |
|
|
Domácí péče v České republice a v Rakousku s akcentem na klienty dlouhodobě zcela imobilní
SVOBODOVÁ, Anna
Domácí péče se již stala nedílnou součástí péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování kvality domácí péče, na její současný stav v České republice a v Rakousku. Osobní zkušenost v rakouské domácí péči mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla pro její bližší zkoumání. Za cíl práce jsem si stanovila nalézt rozdíly v domácí péči v České republice a v Rakousku, zejména ve vztazích mezi pečovateli a klienty. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu v Rakousku i Česku a internetové zdroje věnující se domácí péči. Má bakalářská práce je složena z teoretické části, která obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí imobility, jejímž hlavním projevem je ztráta pohyblivosti, i tím, jak nepříznivě působí tento tělesný stav na psychiku člověka. Ve druhé kapitole se věnuji problematice imobilizačního syndromu, který je popisován jako fyziologická odpověď organismu na imobilitu a projevuje se různými poruchami řady orgánů. Věnuji se i potřebám imobilních klientů, pro které je charakteristická dynamická síla, která se vytváří z pocitu nedostatku nebo přebytku, touhy něčeho dosáhnout. Ve třetí kapitole práce charakterizuji domácí a sociální péči, jež je popisována jako vysoce kvalifikovaná a odborná forma péče, ve které se spojuje péče zdravotní i sociální. Čtvrtá, poslední, kapitola teoretické části pojednává o osobě pečovatele, kterým je pracovník, provádějící pečovatelskou činnost v domácnosti klientů. Zabývám se i předpoklady pro práci pečovatele a charakterizuji rozdíl mezi angažovaným a neangažovaným pracovníkem. Součástí kapitoly je i přehled kompetencí a kvalifikačních požadavků na pečovatele v České republice a Rakousku. V závěru srovnávám finančního ohodnocení pečovatele v domácí péči ve sledovaných zemích. V praktické části své bakalářské práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru a také vlastním pozorováním, příp. analýzou osobních dat sledovaných klientů domácí péče. Cílovou skupinu tvořily komunikativní klientky domácí české a rakouské péče, které měly II., III. a IV. stupeň závislosti. Respondentkami byly tři ženy z Dačic a tři ženy z Raabs an der Thaya. Po analýze dat výzkumu jsem došla k závěru, že existuje podstatný rozdíl ve vztahu mezi pečovateli a klienty v porovnávaných službách. Mezi českými klienty a pečovateli nedochází z důvodu časové vytíženosti pečovatelů k navázání bližšího vztahu ke klientům. Z mého výzkumu také vyplynulo, že rakouská péče je historicky starší, a proto je celý systém lépe propracovaný a ekonomicky zajištěnější. Domácí péče se v Rakousku poskytuje komplexněji a do systému této služby proudí více financí. To se kladně promítá jak v personálním obsazení, tak finančním ohodnocení zaměstnanců. I po demonstraci rozdílů v systému poskytování péče, která se ve zkoumaných zemích liší, jsem došla k závěru, že kvalita, míra a obsah poskytované péče jsou v obou zemích stejné.
|
host ::
RSS.